Se zvýšeným zájmem po různých produktech narůstá i množství vznikajících odpadů, a to jak při jejich výrobě, tak i při jejich spotřebě. Výroba některých produktů však spotřebovává neobnovitelné zdroje prvotních surovin, jejichž těžba má dopad na životní prostředí. Z tohoto důvodu jsou ve strategických dokumentech stanoveny základní pravidla pro nakládání s odpady s cílem udržitelného rozvoje. V rámci této strategie byla určena tato hierarchie nakládání s odpady:

1. Prevence
vzniku odpadů
Chovat se tak, aby odpad vůbec nevznikl.

2. Minimalizace vzniku odpadů
Co možná nejvíce výrobků opětovně využívat bez nutnosti jejich dalšího zpracování.

3. Materiálové využívání odpadů
Pokud již odpad vznikne, pak zajistit maximální materiálové využití a znovupoužití – důležité kvalitní a odpovědné třídění.

4. Energetické využívání odpadů
Pokud již odpad vznikne a není možné zajistit materiálové využití.

5. Skládkování
Nejhorší způsob nakládání s odpady.
Odpadem rozumíme každou movitou věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Komunální odpad je pak veškerý odpad vznikající na území obce (v našem případě města Plzně) při činnosti fyzických osob – občanů s výjimkou odpadů vznikajících u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Právnické osoby a osoby fyzické oprávněné k podnikání mohou na základě smlouvy využít systému zavedeného obcí/městem pro nakládání s komunálním odpadem.
Obecně pak převládá názor, že komunální odpad je vše co dáváme do černých/šedých popelnic, což není pravda. Komunální odpad je veškerý výše uvedený odpad, který se dále dělí na jednotlivé druhy. Zjednodušeně lze říci, že komunálním odpadem je směsný komunální odpad (černé/šedé nádoby), jeho tříděné složky – plast, nápojové kartóny, kovové obaly (žluté nádoby), papír a lepenka (modré nádoby), sklo (zelené nádoby), biologicky rozložitelný komunální odpad (hnědé nádoby, sběrné dvory), velkoobjemový odpad (velkoobjemové kontejnery, sběrné dvory), nebezpečný odpad (sběrné dvory, mobilní svozy) a stavební odpad (sběrné dvory).

Systém nakládání s komunálním odpadem

Směsný komunální odpad (černé/šedé nádoby)
Směsným komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad, který již není možné vytřídit a dále smysluplně materiálově využívat. Každý vlastník nemovitosti je povinen zajistit si dostatečný objem a četnost svozu sběrné nádoby/sběrných nádob tak, aby nedocházelo dlouhodobě k jejich přeplňování a veškerý produkovaný odpad v dané nemovitosti byl uložen do těchto nádob. Odpad je ukládán do nádob černé/šedé barvy, počet a četnost svozu těchto nádob slouží pro výpočet poplatku za komunální odpad vznikající na území města Plzně (obecně závazná vyhláška číslo 4/2014 , kterou se stanoví poplatek za komunální odpad vznikající na území města Plzně).
Papír a lepenka (modré nádoby)

Sběr papíru a lepenky je realizován tzv. donáškovým systémem do sběrných hnízd, kterých je na území města Plzně téměř 850. Papír a lepenku odkládáme do modrých nádob označených nápisem „PAPÍR“. Do těchto nádob odkládáme noviny, časopisy, letáky, nepotřebné nebo poškozené knihy, sešity, neznečištěný obalový papír, vlnitou lepenku, či krabice. Velké kusy papíru roztrháme na menší části tak, aby nezaplnily svým objemem celou nádobu, přičemž by v nádobě zůstal její nevyužitý objem. Šetříme tak náklady na svoz a předcházíme vzniku nepořádku kolem nádob z důvodu jejich přeplnění. Do nádob nepatří mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, voskový, uhlový papír, kombinované obaly s plasty. Papír je následně předáván na dotřiďovací linky, na nichž dochází k vytřídění nežádoucích příměsí a nečistot a případně roztřídění na jednotlivé komodity: karton (krabice a lepenka), časopisy a smíšený papír. Nakonec je papír lisován do balíků a předáván k dalšímu využití.

Jak je obecně známo, základními surovinami pro výrobu papíru jsou dřevo a voda. Tyto dva přírodní produkty tvoří základ naší přírody a atmosféry Země. Tříděním použitého papíru ušetříme tyto naše životně důležité dary přírody i pro budoucí generace. K výrobě papíru z recyklovaných surovin nepotřebujeme žádné stromy a spotřebujeme 1 333 krát méně vody a téměř dvakrát méně energie, než při výrobě z primárních zdrojů. V papírnách je sběrový papír v tzv. rozvlákňovači rozvlákněn ve vodě na kašovitou hmotu – papírovou vlákninu. Vláknina obsahující až 97 % vody se odvádí přes síta na další zpracování do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až je z ní znovu papír, karton nebo lepenka. Z recyklovaného papíru se vyrábí nejen letáky, krabice, sešity, knihy, obaly - kartóny), toaletní papír, ale i kancelářský papír v dnešní době bez problémů používaný do tiskáren i kopírovaných zařízení. Třídění a následné využívání použitého papíru jako druhotné suroviny podpoříme nejen tím, že papír vytřídíme, ale také tím, že budeme v našem každodenním životě preferovat užití výrobků z recyklovaného papíru před výrobky z papíru pocházejícího z primárních surovin.

Plasty a nápojové kartóny (žluté nádoby)

Sběr plastů a nápojových kartónů je realizován tzv. donáškových systémem do sběrných hnízd, kterých je na území města Plzně téměř 850. Plast a nápojové kartóny odkládáme do žlutých nádob označených nápisem „PLAST“. Do těchto nádob odkládáme plastové láhve od nápojů, plastové nádoby, kelímky, krabičky a další plastové obaly od potravin, sáčky, fólie, výrobky z plastů a také polystyren. Plastové láhve před vhozením sešlápneme či jinak zajistíme redukci jejich objemu, větší stejné obaly od potravin můžeme vložit do sebe či také zredukovat jejich objem. Šetříme tak náklady na svoz a předcházíme vzniku nepořádku kolem nádob z důvodu jejich přeplnění. Do nádob nepatří plastové trubky a podlahové krytiny.

Plasty jsou následně předávány na dotřiďovací linky, na nich dochází k vytřídění nežádoucích příměsí a nečistot a roztřídění na jednotlivé komodity: PET láhve, polyethylen, polystyren apod. Roztříděný materiál je lisován do balíků nebo rozemlet.

Základní surovinou pro výrobu plastů je ropa a v poslední době i přírodní materiály jako je škrob, celulóza, kyselina mléčná a další (z těchto surovin hovoříme o biologicky rozložitelných plastech). Plasty se v našem životě objevily poměrně nedávno a díky jejich výhodným vlastnostem jako např. pevnost, trvanlivost, izolační, antikorozní vlastnosti rychle nahradily a stále nahrazují klasické materiály jako je sklo, papír, dřevo či dokonce kov. Po skončení své životnosti však plasty představují velmi problematický odpad, se kterým si příroda sama nedokáže poradit (vyjma biologicky rozložitelných plastů) a u některých druhů plastů je i problematické jejich další využívání. Naopak za určitou nevýhodu biologicky rozložitelných plastů je možno považovat nemožnost jejich dalšího využití – po použití podléhají biologickému rozkladu a nevratné zkáze.

Plastové obaly tvoří významnou složku komunálního odpadu – celkem je to 25 až 30 % objemu tohoto odpadu. Kvalita a množství separovaného plastu závisí především na motivaci občanů a také na finančních možnostech měst a obcí, které určují objem a četnost vyvážení sběrných nádob. Plastový odpad je složen z různých materiálů, a proto je také mnoho způsobů jeho zpracování. Z recyklovaných plastů se vyrábějí například vlákna pro textilní průmysl (na jednu fleecovou bundu se spotřebuje materiál přibližně z 25 PET lahví), nová surovina pro výrobu fólií a pytlů, městský mobiliář (lavičky apod.), ploty, protihlukové stěny, zatravňovací dlaždice, izolační hmoty, koberce a mnoho dalších výrobků.

I když současné technologie umožňují znovu využít všechny druhy plastů (vyjma těch, které obsahují nebezpečné látky – např. PVC), nemusí být vždy o všechny zájem odběratelů. Někdy dochází k přesycení trhu či zpracovatelský závod je tak daleko od místa vzniku odpadu, že se doprava ekonomicky, ale i ekologicky, nevyplatí. Tento druh odpadu nemůže být dlouhodobě skladován, a proto může být tato zbytková část využita k výrobě alternativních paliv, energeticky využívána nebo může být jako směsný komunální odpad odstraněna skládkováním.

Nápojové kartóny jsou na dotřiďovacích linkách vytříděny a následně mohou být předávány zpracovatelům, kteří jsou vybaveni zařízením na oddělení jednotlivých vrstev. To probíhá vířivým rozvlákněním, kdy se na sítech zachytí kvalitní papírová vlákna (nápojové kartóny jich obsahují až 75 %) a ta se následně používají pro výrobu papíru. Dále lze nápojové kartóny využít ve stavebnictví, kdy se po rozdrcení vyrobí lisováním za tepla desky použitelné jako izolace či jiný stavební materiál.

Do nádob nepatří kovové (železné i neželezné) obaly od potravin, běžné kosmetiky a další. Do nádob nepatří kovové obaly od nebezpečných látek (barev, insekticidů, pesticidů či jiných nebezpečných chemikálií).

Sklo (zelené nádoby)
Sběr skla je realizován tzv. donáškovým systémem do sběrných míst, kterých je na území města Plzně téměř 850. Sklo odkládáme do zelených nádob označených nápisem SKLO. Do těchto nádob odkládáme nevratné skleněné láhve, nepotřebné zavařovací sklenice, různé skleněné nádoby (například vázy, skleničky), okenní a tabulové sklo, skleněné lahvičky od parfémů či kosmetiky (bez kovových či plastových uzávěrů). Do nepatří keramika, porcelán, nádoby z pálené hlíny, sklo s drátěnou výztuží, vrstvené a netříštivé sklo (např. autoskla), zrcadla, zátky, žárovky a zářivky.

Základními surovinami pro výrobu skla jsou například písek, kyselina boritá, soda, síran sodný a vápenec. Se sklem se setkáváme v každodenním životě velmi často a je v podstatě všudypřítomné. Pro jeho opakovanou využitelnost v domácnosti si jej vážíme více než ostatních druhotně využívaných surovin. Sklo nám také slouží nejen jako užitkové, ale také pro krásu a potěšení. Sklo lze rozdělit podle způsobu využití jako technické sklo, užitkové sklo nebo podle způsobu jeho výroby foukané, lisované, lité a další.

Před opětovným zpracováním skla ve sklárně se musí sklo dotřídit na speciální lince, kde se odstraní všechny nečistoty (zejména kovy, porcelán a kameny). Čisté vytříděné sklo se následně drtí na střepy a drobný písek a takto upravené se přidává do základní sklářské směsi, které se říká sklářský kmen. Ten se taví při teplotách vyšších než 1 500 °C a tekuté sklo následně teče do dávkovače a následně do forem, že kterých se získá konečný tvar výrobku. Skleněné výrobky se následně pomalu chladí v chladící peci, čímž získají potřebnou pevnost.

Biologicky rozložitelný komunální odpad (hnědé nádoby, sběrné dvory)

Sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu je realizován kombinací tzv. donáškového systému do sběrných míst či velkoobjemových kontejnerů a sběrem v rámci sítě sběrných dvorů. Do nádob na biologicky rozložitelný komunální odpad patří veškerý odpad rostlinného původu jako zahradní odpad (tráva, listí ze zahrad, plevel, nalámané větvičky), zbytky od ovoce a zeleniny, nepoužité ovoce a zelenina, skořápky od vajec, časové a kávové sáčky a sedliny, zvadlé květiny, zbytky potravin. Do nádob nepatří kovový odpad, papír, plasty, sklo, tekuté zbytky jídel, uhynulá zvířata, exkrementy masožravých zvířat, uhynulá zvířata a jakékoliv zbytky živočišného původu. Biologicky rozložitelný komunální odpad (dále jen BRKO) se zpravidla ukládal a ukládá na skládky odpadů, přičemž při jeho zahnívání (rozklad bez přístupu vzduchu) vzniká tzv. skládkový plyn. Tento plyn je z drtivé části tvořen metanem, který je považován za skleníkový plyn. Významně se podílí na globálním oteplování, poškození ozónové vrstvy Země a tím vzniku tzv. skleníkového efektu. Toto jsou hlavní důvody, proč státy Evropské unie přijaly v roce 1999 směrnici Rady EU, kdy členské a přidružené státy jsou povinny postupně zamezovat skládkování BRKO.

Biologicky rozložitelný odpad je primárně po jeho svozu zpracováván kompostováním, kdy odpad musí být čistý, bez chemických příměsí a bez příměsí nebezpečných a jiných odpadů. Kompostování je biologický rozklad za přístupu vzduchu a výsledným produktem je kompost, který se používá při výrobě zemin, při rekultivačních pracích, dokončování terénních úprav, ale i při údržbě městských parků, v zahradách či doplnění živin a humusu v zemědělství. Tříděním BRKO tak získáváme velmi cennou a všestranně využitelnou surovinu.

Kovy železné i neželezné (sběrné dvory)
Sběr železných i neželezných kovů je prováděn prostřednictvím sítě sběrných dvorů provozovaných městem Plzeň. Občané mohou využít také komerčních sběren kovových odpadů.
Textilní materiály (sběrné dvory, kontejnery charitativních organizací)
Sběr textilních materiálů bude zajištěn prostřednictvím sítě sběrných dvorů provozovaných městem Plzeň a dále mohou již dnes občané využít kontejnerů pro sběr obnošeného šatstva provozovaných Českých červeným křížem a Diecézní charity Plzeň. Takto odebrané šatstvo je dále tříděno, a pokud je ještě použitelné, pak je distribuováno potřebným osobám a v případě jeho nepoužitelnosti je dále zpracováváno například na koberce či čisticí textilie pro průmyslové použití (tzv. pucvol).
Oleje, pneumatiky a elektrotechnický odpad v rámci kolektivních systémů zpětného odběru (sběrné dvory)

Výrobce nebo dovozce vybraných výrobků je povinen zajistit zpětný odběr vybraných výrobků podle § 38 odstavce 3 zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech a dalších zákonů v platném znění. Zpětným odběrem se rozumí odebírání použitých výrobků povinnými osobami od spotřebitelů na území České republiky bez nároku na úplatu. Účelem je jejich využití nebo odstranění. Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění. Povinnou osobou se rozumí právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která výrobky vyrábí nebo dováží. Účelem zpětného odběru není pouze využití nebo odborné odstranění odpadu z těchto výrobků, ale důležitější je vzniku tohoto odpadu předcházet.

Povinnost zpětného odběru se vztahuje na tyto výrobky:
1) oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků,
2) výbojky a zářivky,
3) pneumatiky,
4) elektrozařízení pocházející z domácností

Všichni výrobci a dovozci elektrospotřebičů tak musí finančně přispívat do kolektivního systému, ze kterého je recyklace starších výrobků financována. Zákazníci tak mají možnost se starých spotřebičů odevzdáním na sběrném místě. Maloobchodní prodejci nemají automaticky povinnost staré elektrospotřebiče odebírat, jsou však povinni informovat kupujícího o nejbližším sběrném místě. Pokud poslední prodejce neinformuje spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru, je povinen takové výrobky odebírat přímo v provozovně bez nároku na úplatu, po celou provozní dobu a bez vázání odběru použitých výrobků na nákup zboží. Na území města Plzně funguje zpětný odběr elektrospotřebičů zdarma ve všech sběrných dvorech města Plzně. Další způsob jak se zbavit drobného elektrozařízení a starých baterií je odložení tohoto odpadu do kontejnerů, které najdete v ulicích města s označením „Zpětný odběr baterií a drobného elektrozařízení“.

Objemný odpad (sběrné dvory, velkokapacitní kontejenery)

Sběr objemného odpadu je realizován kombinací tzv. donáškového systému do v rámci systému přistavovaných velkoobjemových kontejnerů a sběrem v rámci sítě sběrných dvorů. Objemným odpadem rozumíme odpad, který se pro svou velikost nevejde do běžné nádoby na směsný komunální odpad. Mezi objemný odpad patří například poškozený či nepoužitelný nábytek, vybavení bytu, zahrady apod. Do objemného odpadu nepatří elektroodpad a stavební suť. Do 1. 9. 2015 je odevzdání objemného odpadu ve sběrných dvorech za úplatu dle skutečné hmotnosti tohoto odpadu a odevzdání objemného odpadu v rámci systému přistavovaných velkoobjemových kontejnerů zdarma. Místa a harmonogramy přistavování velkoobjemových kontejnerů určují jednotlivé městské obvody a jsou uveřejňovány na internetových stránkách, vývěskách a případě zpravodaji daného městského obvodu.

Od 1. 9. 2015 bude odevzdání objemného odpadu jak ve sběrných dvorech, tak v rámci systému přistavovaných velkoobjemových kontejnerů zdarma. Místa a harmonogramy přistavování velkoobjemových kontejnerů budou včas zde uveřejněny.

Nebezpečn odpad (sběrné dvory, mobilní svoz)

Mezi složky komunálního odpadu patří i tzv. nebezpečný odpad. Sběr nebezpečného odpadu probíhá ve sběrných dvorech provozovaných městem Plzeň a dále prostřednictvím tzv. mobilního svozu. Pro sběr určitých druhů nebezpečného odpadu se využívají speciální kontejnery a nádoby, které jsou vyrobeny tak, aby nedošlo k žádnému nežádoucímu úniku odloženého nebezpečného odpadu. Některé nebezpečné odpady podléhají tzv. zpětnému odběru.

Mezi nebezpečný odpad patří například plechovky od barev, zbytky barev, ředidel, žárovky, zářivky, staré baterie, olejové filtry, vyjetý motorový olej. Jak je patrné, tato odpady mohou významně znečistit a poškodit naše životní prostředí, a proto v žádném případě nepatří do směsného komunálního odpadu ani do volné přírody. Věnujte prosím třídění těchto odpadů opravdu velkou pozornost a péči.

Provoz odpadkových košů
V rámci provozu systému nakládání s komunální odpadem na území města Plzně bude společnost od 1. 9. 2015 provozovat síť odpadkových košů, vyjma odpadkových košů, které jsou součástí zastávek MHD. Do odpadkových košů patří veškerý drobný odpad produkovaný při pohybu na veřejných prostranstvích. Do odpadkových košů rozhodně nepatří odpad z donášený z domácností, pro který jsou určené jiné nádoby (na směsný komunálních odpad a jeho tříděné složky) a odložení takového odpadu do odpadkových košů ve velkém množství má za následek jejich přeplňování. Děkujeme, že toto pravidlo respektujete a umožňujete tak zachování čistoty v našem městě.
Stavební odpad (sběrné dvory)

Stavební odpad/suť je odpad vznikající při stavební činnosti, rekonstrukci domů, bytů či demolici objektů. Pro svojí velkou váhu připadající na malý objem nemůže být odstraňována jako běžný směsný komunální odpad, neboť tím dochází k poškozování nejen nádob, ale i svozové techniky. Stavební suť je možné odložit ve sběrné dvoře nebo v omezeném množství do velkoobjemových kontejnerů nebo si objednat odvoz odpadu individuálně u kterékoliv oprávněné osoby.

Do 1. 9. 2015 je stavební odpad/suť ve sběrných dvorech města Plzně odebírána za úplatu. Od 1. 9. 2015 bude možné odevzdat ve sběrném dvoře zdarma 1 m3 stavebního odpadu/suti na osobu a měsíc.

Úklid černých skládek
Na základě konkrétních potřeb bude společnost Čistá Plzeň, s. r. o. zajišťovat od 1. 9. 2015 na základě objednávek ze strany města Plzně úklid černých skládek. Černou skládkou je lokalita, kde jsou po určitý časový úsek odloženy/shromážděny odpady jednoho či více druhů a kategorií. Toto území však není pro uvedený způsob nakládání s odpady technicky vybaveno (zabezpečeno) a tento způsob nakládání s odpady zde není povolen. Zpravidla se jedná o případy, kdy osoba, či osoby odpovědné za uložení odpadů, nejsou známy a je obtížné či prakticky nemožné je následně zjistit. Za odstranění černé skládky je plně odpovědný vlastník příslušné nemovité věci – pozemku.

Vaše jméno (vyžadováno)

Váš email (vyžadováno)

Předmět (vyžadováno)

Vaše zpráva (vyžadováno)